Metabolismus a strava
Metabolismus je jinými slovy látková výměna. Z přijaté potravy se v našem těle tvoří nejrůznějšími procesy další látky nezbytné pro chod organismu. Rovněž se štěpením těchto látek tvoří tolik důležitá energie. Samozřejmě, čím více toho sníme, tím více energie tělo dostane. Rozlišujme mezi dvěma základními pojmy spjatými s příjmem potravy: živiny a energie. I když tyto dva pojmy jdou ruku v ruce, jsou poněkud odlišné. Strava může být energeticky bohatá, avšak chudá na živiny. Strava se skládá z celé řady živin: bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, enzymy, stopové prvky, vláknina a mnoho dalších. Každá z těchto složek stravy se ještě dále dělí na nejrůznější podskupiny. Bílkoviny se dělí na X dalších aminokyselin, z nichž každá má v těle za úkol trochu něco jiného. Jistě víme, že vitamínů je rovněž celá řada a každý z nich působí v těle trochu jinak, a takto bych mohl pokračovat dále.
Je zřejmé, že uhlídat si vyváženou stravu každý den není jednoduché a dovolím si říci, že je to přímo nemožné. Naše tělo však nikdy nedostávalo vyváženou potravu každý den. Naopak. Naše tělo se odpradávna muselo spokojit s tím, co zrovna bylo. Strava však dříve měla jednu velkou výhodu – byla živinově o mnoho více bohatší, než strava v současné době. Z velké části byla strava tvořena přírodními produkty zemědělství, které byly bohaté na mnohé živiny. Strava nebyla často tepelně upravována, nebyla chemicky ošetřována, nebyla možnost dlouhodobého skladování a tak se jednoduše konzumovala čerstvá. Dobytek nebyl přikrmován steroidy, ale pásl se na louce, v zemědělství se nepoužívaly chemické přípravky, ale hnojilo se čistě přírodnímy produkty.
V dnešní době je však potřeba čím dále větší výnosnosti. Na hektaru pole musí vyrůst co nejvíce plodin, dobytek se musí od narození dostat co nejdříve na jatka, zelenina v supermarketu musí vypadat dlouho čerstvá, atd. Navíc snad každý produkt je tepelně upravený, má za sebou dlouhou dobu skladování a navíc je ošetřen celou řadou chemických preparátů. S tímto faktem nelze bohužel nic udělat (pokud nemáte stavení a hektary pole).
Jediné co můžeme udělat je stravovat v rámci daných možností se co možná nejzdravěji a hlavně jíst pestře. Tělo potřebuje celou řadu živin. Některé jsou hojně zastoupeny v obilovinách, jiné v zelenině, další třeba v mase nebo mléčných produktech. Nevynechávejme tedy žádnou z těchto cenných složek potravy a stravuje se pestře. Není možné si hlídat denně přísun všech základních živin. Avšak snažme se nevyhýbat se žádné složce potravy. Nesnažte se každý den vypít sklenici mléka, ale jednou za čas, když na ni máte chuť si ji prostě dejte. Nemusíte jíst každý den maso, ale občas si jej dopřejte. Pokud naopak nekonzumujete příliš zeleniny, snažte se ji do jídelníčku pravidelně zařazovat.
Každopádně je potřeba zvýšit příjem živin, kterých je v dnešní stravě málo (vitaminy, vláknina, ...). Naopak, směle můžete omezit nebo přestat jíst produkty, ve kterých jsou zastoupeny živiny, kterých konzumujeme mnoho aniž bychom se o to nějak výrazně snažili. Například hamburgery, hranolky, smažená jídla, sladkosti atd. Obecně můžeme říct, že tuk a složité cukry můžeme s klidem z jídelníčku vypustit. Tělo jich přijme pro svou vlastní potřebu dost aniž bychom se o to museli nějak výrazně snaži
Tělo při nedostatku živin vysílá signál hladu, případně chuti na potravinu, která konkrétní živiny obsahuje. Pokud dostane potravinu jinou, hlad je sice na nějakou dobu utišen, avšak po strávení potravy, ve které není dostatečný podíl požadované živiny, se spouští proces zcela nanovo. Máme tedy pocit hladu a přijímáme tak potravu, kterou tělo ani nepotřebuje. Potrava se mění v energii, která je buď v těle spálena, nebo se přemění následně na zásobní tuk.
Nutno podotknout, že mechanismus spouštění signálu hladu a chuti je tak trochu ideálním stavem a asi u nikoho z nás takto přesně nefunguje. Je však známým faktem, že například ženy v těhotenství mají chutě na velmi specifické potraviny. Jejich tělo tvoří nové tkáně a potřebuje zvýšený příjem všech základních živin. Pokud se některé látky nedostává, je vyslán jasný signál o doplnění této látky.
Většinou však všichni signály našeho těla úspěšně ignorujeme a potlačujeme. Málo kdo se dnes ptá na příčinu a rovnou se odstraní následek.
Bolí nás hlava? Vezmeme si prášek, a nepřipustíme si, že by třeba stačilo se napít vody a jít na čerstvý vzduch.
Jsme unaveni? Dáme si kávu a nepřipustíme si, že naše tělo potřebuje jen odpočívat po náročném dni.
Máme zdravotní problém a jdeme k lékaři? Ordinaci opouštíme s několika recepty na chemické přípravky které snad odstraní důsledek, ale nikdo se ani nesnaží zjistit, kde může být skutečná příčina daných obtíží.